Téma: Ach ty nepřímé otázky
Vytvořil: AKCENT IH Prague
Aneb: I wonder what your indirect questions are like
Tvoření otázek v angličtině je vlastně snadné a přehledné. Nic těžkého, když je člověk zvládne a ovládne. Jenže s tím je právě potíž.
Tím, že angličtina nečasuje a neskloňuje, je odkázaná na poměrně ustálený slovosled, na který je třeba si zvyknout. To, jak víte, vyžaduje v začátcích porci soustředění a tréninku, než se vám základní typy otázek dostanou pod kůži a dokážete je tvořit automaticky. (Am I right? What do you think?) A sotva si pomyslíte, že už jste v otázkách za vodou, nastává čas pustit se do zdvořilejších forem a trochu si tu těžce získanou automatiku přerovnat. Nastupují nepřímé otázky.
Potíž první a zásadní: Slovosled
Pravidlo je to snadné, ostatně jako většina pravidel. Po úvodních výrazech typu: Can you tell me..? I’d like to know.. Do you think..? a podobně, nenásleduje náš naučený slovosled otázky s pomocným slovesem, nebo bez, ale vracíme se zpět ke slovosledu oznamovací věty:
Can you tell me what you think? (Nikoliv Can you tell me what do you think?)
V této otázce tedy zmizí naše dobře naučené pomocné sloveso do. Podobně otázky tvořené změnou pozice podmětu a slovesa be, nebo modálního slovesa (can, could, would) mění svou strukturu:
Am I right? Could he help us? àDo you think I am right? Do you think he could help us?
Někdy se nám tak sloveso ocitne až na samém konci otázky:
I wonder what his new mobile phone number is(?)
V některých ano/ne otázkách navíc použijeme if, nebo případně formálnější whether (jestli). Na to si ovšem není třeba dlouho zvykat. To se od češtiny moc neliší, uznejte sami:
Does he know the way? à I’m not sure if / whether he knows the way. (Nevím, jestli zná cestu.)
Potíž druhá: Jak se to jenom naučit?
Chyby v otázkách tohoto typu jsou časté a obvykle se nás drží jako klíště až do vyšších úrovní pokročilosti i přesto, že pravidlo dobře známe. Jde tedy o to tréninkem přepsat naučené vzorce v paměti tak, abychom je dokázali použít automaticky v řeči, kdy nemáme dost času k přemýšlení, a ne jen na papíře při vyplňování cvičení a testů. Pomůže nám opakování a snad i dril. Zkuste si třeba napsat různé otázky na kartičky a měnit je na nepřímé otázky v rychlém sledu. K důkladnějšímu procvičení bude třeba partnera, se kterým můžete nasimulovat rozhovor v kontextu bohatém na nepřímé otázky, například v situaci, kdy se turista vyptává na praktické informace v novém městě (Do you know when the museum opens?) a podobně.
Je to důležité?
Jak se to vezme. Nesprávný slovosled v otázkách asi jen zřídka povede k závažným nedorozuměním. Na druhou stranu, chyba v otázce je něco, co je těžké přeslechnout, či přehlédnout, zvlášť v testech a při zkouškách, kde je patrná dvojnásob. Znalost nepřímých otázek navíc působí jako indikátor úrovně.
Chcete se blýsknout? Zkuste to nepřímými otázkami.
