Conditionals – pravidla a tvorba kondicionálů

 

Téma: Conditionals

Jazyk: Angličtina – gramatika

Přidal(a): sleeva

 

 

Nultý kondicionál – 0/Zero Conditional

  • 100%vždy, když…., dělám….. – pravidlo, stálá pravda, přírodní zákony, vědecké pravdy. Tj. velká jistotaJ
  • If = (vždycky) když, kdykoliv (If I am hungry, I eat.)
  • VV, HV: If+ přítomný čas, ….přítomný čas…

 

První kondicionál – 1st/First Conditional

  • Řekněme 70% – je dost pravděpodobné, reálné, uskutečnitelné, možné podmínky do budoucnosti, pokud nastane podmínka. Pokud, jestliže se něco stane, udělám…. Prostě slibuješ, co bude, když se podmínka splní. No a na sliby je v angličtině budoucí prostý, tedy „will“, nebo můžeš použít „can“ (tj. pak můžeme udělat to a to), nebo rozkazovací způsob (imperative) – tj. např. zavolej mi (tj. udělej to a to).
  • if = jestli, jestliže, pokud
  • VV, HV: If + přítomný čas,– will /can/rozikazovací způsob (If I am hungry, I will eat).
  • Tohle je velmi častý a oblíbený kondicionál, tak je fajn ho umět bez chyby. Není to složité. Prostě si jednoduše pamatuj, že po „if“ v podmínkové větě nikdy nestojí budoucí čas a že ten budoucí čas v hlavní větě nám na celé souvětí stačí.
  • (Chcete někoho přesvědčit, aby od vás koupil zboží? Mluvte s ním v prvním kondicionálu – naznačíte, že se klidně na obchodu můžete domluvit, že je to reálné.)
  • Pozn.: stejně jako po „if“ v podmínkovém souvětí, nemůže být budoucí čas s „will“ ani v časových větách vedlejších (tj. ani po when, after, as soon as, before, atd. ) I po nich je vždy přítomný čas prostý a jeden budoucí čas v hlavní větě nám taky stačí pro celé souvětí.

 

Druhý kondicionál – 2nd/Second Conditional

  • Řekněme 30% – reálnost je malá, ale co kdyby náhodou byla podmínka splněnaJ
  • if = kdyby
  • VV, HV: If + minulý čas, …would/coud + infinitiv   (If I was hungry, I would eat.)
  • Pozor – pokud jde o radu, používáme „were“ pro všechny osoby, tj. je správně: If I were you, I would not buy it.  (nikoliv If I was you…).
  • Já totiž tebou nikdy nebudu. Pro vyjádření toho, že se jedná o něco opravdu nereálného, používáme často ve vedlejší větě u slovesa být ve všech osobách tvar WERE – tedy IF I WERE, IF YOU WERE, IF HE WERE apod. Pokud něco takového uvidíte, rozhodně to není chyba.
  • (Druhý kondicionál pro obchodní transakci není to pravé ořechové – naznačujete tím nereálnost, že bude podmínka pro obchod splněna, ale kdyby náhodou, jste ochotni se domluvit.)

 

Třetí kondicionál – 3rd/Third Conditional

  • Tak tady je pozdě Bycha honitiJ 0% – mluvíme o ještě více nereálných podmínkách, které už jsou passé.
  • if = kdyby byl/býval I
  • VV, HV: f  + předminulý čas,…. would have + 3. tvar (If I had been hungry, I would have eaten.)
  • co by bývalo bylo, kdyby bývala byla splněna podmínka. Je ale jasné, že podmínka splněna nebyla a tak k dané věci vůbec nedošlo.

Pozor:

  • pořadí vět v souvětí můžeš měnit. Za vedlejší větou může být hlavní a naopak. Pozor pouze na psaní čárky. Čárku píšeme pouze tehdy, začneme-li vedlejší větou, tj. „If“ větou (If….., I will…. apod.)
  • If I am hungry, I will eat.  ->ALE ->  I will eat if I am hungry. (bez čárky, ta před spojkku nepatří).

 

Shrnutí:

Kond. vedlejší věta – hlavní věta ->příklad

  • přítomný čas přítomný čas     If you pay me,  I help you.
  • přítomný čas  – WILL – If you pay me,   I will help you.
  • minulý čas – WOULD – If you paid me, I would help you.
  • předminulý čas – WOULD HAVE – If you had paid me,  I would have helped) you.

 

Pozor na VELMI ČASTOU českou chybu

  • V češtině v podmínkových větách často používáme slovíčko TAK: Kdybych byl tebou, tak bych tam nešel. V angličtině se ale žádné SO nepoužívá: If I were you, so I wouldn’t go there.

 

A ještě zlaté pravidlo na závěr:

  • Nikdy si české podmínkové věty do aj nepřekládejte slovo od slova – to je cesta do pekla.
  • Spíš se zamyslete nad tím, jak je podmínka reálná a pamatujte si procenta a časy.





Další podobné materiály na webu: