Dospělý si otevře učebnici, nastuduje gramatické pravidlo a nová slovíčka se snaží zapamatovat. U malých dětí však podobný postup příliš nefunguje. Předškoláci si cizí jazyk osvojují především prostřednictvím hry, opakování, poslechu a situací, kterým přirozeně rozumějí.
Dítě se nejprve učí rozumět
Také mateřský jazyk dítě nejdříve dlouhé měsíce poslouchá. Postupně si spojuje konkrétní zvuky a slova s lidmi, předměty nebo činnostmi. Teprve později je začne samo používat. Podobný princip lze využít také při seznamování s cizím jazykem.
Předškolák proto nemusí vědět, co je přítomný čas nebo osobní zájmeno. Mnohem důležitější je, aby pochopil význam jednoduchých slov a vět v konkrétní situaci. Pokud při hře opakovaně slyší anglické pokyny, názvy barev, zvířat nebo částí těla, začne si jejich význam postupně spojovat s tím, co právě vidí a dělá.
Není přitom neobvyklé, že dítě určitou dobu angličtině částečně rozumí, ale samo téměř nemluví. Na okamžitou produkci slov proto není vhodné příliš tlačit. Dítě potřebuje dostatek času a opakovaného kontaktu s jazykem.
Hra není přestávkou od učení
Zatímco dospělému můžeme vysvětlit gramatické pravidlo, u předškoláků je potřeba jazyk zasadit do činnosti. Velkou roli proto hrají obrázky, pohybové aktivity, jednoduché příběhy, říkanky, písničky nebo hraní rolí.
Právě hra vytváří situace, ve kterých mají cizí slova konkrétní význam. Dítě může například poznávat barvy při třídění předmětů nebo procvičovat jednoduché fráze při hře na obchod. Angličtina se tak nestává abstraktním školním předmětem, ale nástrojem používaným při zajímavé činnosti.
Na stejném principu bývá postavena také organizovaná angličtina pro předškoláky. U této věkové skupiny je důležité přizpůsobit délku i podobu aktivit schopnosti dětí udržet pozornost a jednotlivé činnosti pravidelně střídat.
Opakování je důležitější, než se může zdát
Dospělému může připadat několikeré opakování stejné písničky nebo hry zbytečné. Pro dítě však představuje opakování jeden ze základních mechanismů osvojování jazyka. Známá situace mu umožňuje předvídat, co bude následovat, a soustředit se více na samotná slova a fráze.
Proto není nutné při každém setkání s angličtinou přicházet s úplně novým obsahem. Naopak může být užitečné vracet se ke stejným výrazům v různých situacích. Slovo označující určitou barvu lze použít v písničce, při kreslení, během hry i při pojmenovávání předmětů v místnosti.
U velmi malých dětí navíc dávají smysl kratší a pravidelné aktivity namísto dlouhého jednorázového učení. British Council například doporučuje začínat u velmi malých dětí přibližně patnáctiminutovými bloky a jejich délku postupně přizpůsobovat věku a schopnosti soustředění.
Chyby jsou přirozenou součástí procesu
Dospělí mají při studiu cizího jazyka často obavu, zda používají správný čas, předložku nebo výslovnost. U malých dětí by příliš časté opravování mohlo přirozenou komunikaci naopak brzdit.
Pokud dítě udělá chybu, dospělý může místo přímého upozorňování jednoduše zopakovat jeho sdělení ve správné podobě. Dítě tak získává správný jazykový vzor, aniž by mělo pocit, že při komunikaci selhalo. Podobným způsobem se postupně učí pracovat s pravidly jazyka.
Dobrý základ se vytváří postupně
Začít s cizím jazykem v předškolním věku neznamená připravovat dítě na testy nebo po něm vyžadovat stovky slovíček. Smyslem může být především vytvoření pozitivního vztahu k jazyku, rozvoj porozumění a získání zkušenosti, že angličtina je přirozeným prostředkem komunikace.
S přibývajícím věkem se způsob výuky samozřejmě mění. Postupně přichází čtení, psaní, systematické rozšiřování slovní zásoby a později také vědomé studium gramatiky. Dobrý základ z dětství však může další cestu k ovládnutí cizího jazyka výrazně usnadnit.
